Slovník

2D

V animované tvorbě se tento CG termín rozšířil na projekty vytvářené v ploše, jako je kreslená a « plošková « animace Rozumí se tím práce ve 2 rovinách v osách x, y. V klasických technologiích se jedná o kreslení na papír, nebo malování na různé fólie a skla, a to ať už je animace natáčena prostřednictvím kamery přímo, nebo ve spolupráci s počítačem.

3D

Myslí se tím efekt objemu a perspektivy. Prostorový dojem animovaného objektu je obvykle zpracováván CG technologiemi, jak ručně, tak za pomocí speciálních softwarů. V současné době se často výraz používá i pro klasické animované filmy s použitím loutek a jiných prostorových objektů, vytvořených ručně. Částečně je to matoucí, nicméně průnik CG technologií do ruční animace je dnes obvyklý a tak se často v moderních projektech prolíná celá řada animačních technologií (Coralina- loutky/3D).

Animatic

Zjednodušeně vyrobená animace celého díla, jejímž cílem je posoudit působení filmu, jeho délky a pochopitelnosti pro diváka a tvůrce. Je vyrobena podle existujícího scénáře a je vyrobena v reálné délce. V nejjednodužší formě se jedná o nasnímání, případně prolínání obrázků ze scénáře, jejichž délka odpovídá délce jednotlivých záběrů. Animatic může být vyroben různě náročně, podle potřeb producenta, režiséra, nebo klienta. Na animatiku lze i zkoušet reakce diváků, např. u reklamy.

Animátor

Jeden z hlavních členů tvůrčího štábu animovaného filmu, nebo reklamy.
Je to umělec schopný, jak po stránce tvůrčí (herecké, výtvarné i technologické) oživit loutku, kresbu, plastelinu i segmenty do sekvencí, které v duchu scénáře, na pokyny režiséra vytvářejí více či méně realistický pohyb. Animároři se často specializují na určité technologie: Klasická loutka, animace v tužce (kresba), animace vystříhaných segmentů (papírků- cut out), animace objektů , animace hlíny, animace lidí (pixilace) a v neposlední řadě animace pomocí CG softwaru. V klasické animaci je mnoho stylů a technologií, ale vše má také mnoho společných a zásadních postupů, které animátoři ovládají. Jsou to zejména časování (timing) a jiné dovednosti, které jsou pro animovaný pohyb typické a odlišují ho od „realistického“ filmu.

Clay animation

Klasická stop motion animace, při které je hlavním materiálem,  z něhož jsou vyrobeny loutky speciální tónováná hlína. Tato hlína je animována buď samotná, nebo je loutka zkonstruována kombinací hlíny (plasteliny) a jiných materiálů. Obvykle, stejně jako klasické loutky, obsahuje hliněná figura kostru, která je nejen nosným prvkem celé figury, ale umožňuje i jednotlivé fáze udržet určité pozici. Někteří tvůrci používají barevné hlíny i na ostatní prvky obrazu – scény( rekvizity, scéna).

Kameraman

I když hlavní dovednosti: kompozice, světlo a pohyb kamery by měly být podobné s profesí kameramana v reálném filmu, je nutno zdůraznit, že v animovaném filmu kameraman musí ještě více pracovat s výtvarný citem. Stejně jako výtvarník přebírá kameraman obvykle některé profese. Zejména jde o scénografii, což patří mezi hlavní odlišnosti proti reálného filmu, protože na základě výtvarných návrhů a pokynů režiséra v souladu se scénářem se kameraman stává posledním kdo schvaluje podobu scény. Je to opět tím, že celý obraz vzniká obvykle jako samostatně (vyrobené) výtvarné dílo. Dalšími odlišnostmi jsou technologické problémy spojené s velikostí objektů a scény a k tomu často použití odlišné optiky a snímací techniky.

Layout

Layout – rozvrh, je termín který je odvozen z graficke, tiskové praxe. Jde o rozvržení stránky, barev, typů písma a fotografií v publicistice. V animované tvorbě se výraz layout užíván zejména v kresleném ale i v 3d filmu, kdy je potřeba předem navrhnou a naplánovat postupy práce a výroby jednotlivých segmentů z kterých bude sestaven finální obraz a animace. Dnes layout vstupuje i do ostatní praxe, kdy jsou používány složitější postupy konstrukce obrazu. Zvlášť natočená animace loutky se dodatečně např. spojuje s dodanou krajinou a dalšími prvky. Tato technologie pak vyžaduje určitý plán (postup). který by měl právě řešit layout.

Line test

Zkouška animované sekvence (záběru), nebo jeho části před její finalizací. Pro potřeby animátora, nebo režiséra se nasnímá, nebo načte (v případě CG animace), ještě před finálním vybarvením a umístěním v obraze obvykle jeden záběr a ten je po posouzení přeanimování, upravení nebo jiném načasování předán do další výroby. Dříve šlo o nasnímání základní animace tužkou na papírech a nasnímaní na čb. film.

Loutkoherec (loutkář)

Je obvykle herec v loutkovém divadle, pro potřeby filmu a komerčních zakázek je to vlastně profese částečně totožná s animátorem, nicméně „oživování-animace“ probíhají v reálném čase. Loutkoherec ovládá (vodí) loutky a vytváří tak dojem, že loutka žije.
Hlavně v počátcích loutkového divadla (ale i dnes) bývali loutkáři zároveň výrobci svých loutek – dnes se tato profese zpravidla označuje jako technolog.
Loutkoherec může ovládat loutku mnoha způsoby: vedením provázků, drátků, lan nebo vodících tyčí. Může mít loutku také navlečenou na ruce nebo na prstu (maňásci). Některé loutky jsou složitější a vyžadují, aby je ovládalo více vodičů zároveň. Pro potřeby natáčení kombinace loutek a reálného obrazu je obvykle jak loutkoherec, tak dráty, tyče a pomůcky k držení pokryty klíčovacím povrchem (barvou).

Postprodukce

V předpočítačové době téměř neznámá činnost, která v sobě zjednodušeně obsahuje : Výroba triků, úprava a kombinace natočených obrazů (obrazových vrstev), vkládání reálných záběrů do animace a naopak, oživení obrazu grafikou, titulky, úprava formátů, dodatečné upravení pohybu kamery atd. V závěrečné části postprodukční činnosti jde o tzv. grading, který barevně upravuje, obvykle na základě rozhodnutí kameramana, hotový obraz. Postprodukce je dnes důležitou, nezbytnou, ale i nákladnou částí produkce filmu.

Pupper animation

Pod tímto pojmen se obvykle myslí animace figurativních objektů jako jsou loutky, případně hliněné figury, nebo marionety, jedná se o typickou animaci používanou tradičně na našem území (např. Trnka).

Stop motion

Stop motion, pookénková nebo fázová animace je technika animace, při níž je reálný objekt mezi jednotlivými snímky ručně upravován a posouván o malé úseky, tak aby po spojení vyvolala animace dojem spojitosti. Hlavní výhodou této techniky je, že dovoluje animovat téměř cokoli. Nevýhodou je určitá časová náročnost.

Výtvarník

Mimo základních dovedností a schopností musí být výtvarník v animovaném filmu schopen posoudit některá technologická a stylová specifika tohoto oboru. Často jde o jiné poměry velikostí, kdy se začíná nepříznivě projevovat např. textura předmětů, scénografické problémy spojené ze stylizací obrazu, omezení vzhledem k nutnosti volného přístupu pro animátora V technologiích kresleného a poloplastického filmu přistupují problémy vytváření iluze prostoru atd. Sama tvorba figur – loutek je samostatnou a špičkovou tvůrčí činností kde stylizace a návrh je zcela vzdálen castingu u reálného filmu. Výtvarník u animovaného filmu je proti obvyklým zvyklostem většinou spojen s profesí scénografa i kostymního výtvarníka.